Nosková: Máme privilegovaný, tak trochu pozlacený život. Važme si toho

O dění posledních týdnů

"Je to zajímavé období. Těch zážitků za poslední tři týdny bylo tolik, že to člověk ani nezpracuje a nejde si to úplně uvědomit. Ale jsem zdravá, jsem v dobré životní pozici, mám kolem sebe rodinu a skvělý tým, takže se mám dobře. Hodně jsem se o sobě od triumfu na Wimbledonu naučila, hlavně to, že dobře zvládám nové situace, ve kterých jsem nikdy nebyla."

O psychickém stavu během sezony

"Během roku mám hodně dní, kdy bych řekla, že se nemám dobře. Oproti ostatním "obyčejným" lidem jsou to samozřejmě hezčí a menší starosti – jako třeba že se mi nepovedl trénink, že jsem prohrála zápas. Nicméně pro mě osobně je tenis můj život, je to středobod mého světa, takže už jen to, že se mi nepovede jeden blbý trénink, mě dokáže hodně naštvat a jsem pak na okolí protivná."

Rozhovor s Lindou Noskovou

O rozhovorech a zvýšeném zájmu

"Stoprocentně je to tak, že v té poslední době už je to mluvení o tenise víc unavující než samotný tenis, obzvlášť pro mě, která není úplně zamilovaná do tohohle mediálního a extrovertního světa. Ale musím říct, že jsem se překvapila, jak dobře to zvládám. Největší zážitky z těch všech ceremoniálů mám asi z návštěvy pana prezidenta Pavla a pak hlavně z přivítání doma v Přerově, tam to bylo nádherné a pro mě osobně dost silné."

O mimotenisových plánech

"Já jsem si vždycky říkala, že tenis je pro mě cesta k tomu, jak proniknout do něčeho jiného a nového. Velmi mě zajímá ochrana zvířat a ochrana přírody, takže věřím, že vítězství na Wimbledonu mi v těchto ambicích zase hodně pomůže. Finančně podporuji chudé děti v Tanzánii, kde jsem byla minulý rok na několik dní. Odvezla jsem si z té cesty to, že my tady máme strašně privilegovaný a tak trochu pozlacený život. Druhá strana zeměkoule je úplně jiná, takže si musíme vážit všeho, co máme."

Nosková je wimbledonskou šampionkou. (@ REUTERS/Toby Melville)

O podpoře Markéty Vondroušové

"Zastala jsem se jí soukromě, psala jsem jí hned, jak všechno to kolem ní vyšlo, protože mi to přišlo správné. Psala jsem jí, co si o tom sama myslím. Kdybych udělala nějaké veřejné gesto, tak by toho stejně asi moc nezměnilo. Věřím, že pro fanoušky by to bylo krásné, kdybych ji podpořila třeba na Wimbledonu nebo na sociálních sítích, ale pro mě bylo a je mnohem důležitější, když mám něco takového srdci, abych to tomu člověku řekla osobně."

O nadávkách a výhružkách od sázkařů

"Po prohraných zápasech je to na sociálních sítích už naprosto automatické. Bohužel je v tomhle ohledu současná doba dost těžká, naopak pro ty sázkaře je to nesmírně jednoduché vzít mobil, založit si anonymní účet a napsat nám. Se mnou to naštěstí nic nedělá, protože já vím, že tihle stejní lidé, kdyby mě potkali na ulici, tak mi to do obličeje nikdy ani náhodou neřeknou. Podobné zprávy mi chodí od třinácti let, bohužel organizace typu WTA jsou na to krátké. Vím, že se s tím snaží bojovat, ale tohle nejde zastavit. Dneska je to opravdu součást tenisu."

O mentální přípravě a přemýšlení nad kariérou

"Nevyužívám žádného mentálního kouče, myslím si, že nejjednodušší, co může být, je spoléhat se sám na sebe. Když se člověk soustředí sám na sebe, věří jenom sám sobě a ne jakékoliv pomoci z vnějšího světa, tak je to nejjednodušší. Pro mě je klíčové zůstat normální, tenisová kariéra je krásná, ale po jejím konci se ta bublina rozpadne. Já bych chtěla tenis hrát maximálně do třiceti let a pak věřím, že pro mě díky té normálnosti nebude ten přechod do normálního života složitý."

Více o Lindě Noskové

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.